Produkt byl přidán do košíku
Produkt byl odebrán z košíku
Objednávka se odesílá, buďte trpěliví.

Analogové příběhy fotografie v digitálním věku: Fenomén lomografie, část II.

Svůj předchozí článek jsem zakončila citátem Zygmunta Baumana, „Moderní doba je tekutá.“ Je pozoruhodné, jak je tento citát v dnešní době nosný. Lze jej aplikovat na současné umění, kulturu, ekonomiku nebo klimatické události. Vše je relativní. Rozhodně ne stálé. A jak říká jedna hádanka týkající se kvantové fyziky „Existuje kapalina, která teče do kopce.“

Náš příběh Lomografie a analogového média v době tekutého digitálního obrazu je podobně nepředvídatelný a tekutý jako doba sama. Proč se zastavovat u jednoho fotoaparátu, když máme jako potenciální zákazníci možnost měnit a volit si neomezené množství variací. Stát na místě je nuda. A s tím musí každý dobrý obchodník počítat. Lomografie nám na toto téma dává jasnou odpověď. Pokud můžeš tak zkoušej různorodé modifikace a variace. Vezměme si kupříkladu samotné LOMO LC-A+. Je to typický příklad retro modelu analogového fotoaparátu, jehož vylepšené verze válí i v současné “nestálé době”. Nestojí totiž na místě. Snaží se odpovídat současným trendům, ať už svým hipstersky atraktivním lookem nebo vylepšenými či zjednodušenými vlastnostmi, které zároveň nepopírají analogovou tradici.

V praktičnosti a jednoduchosti je budoucnost. Vždyť za neuvěřitelným rozvojem reportážní fotografie v průběhu minulého století také stojí zjednodušení a optimalizace fotoaparátů pro požadavky zákazníků (jako byl třeba Henri Cartier-Bresson). Firma Lomography v současné době disponuje neskutečným množstvím hybridních verzí, které díky svým neměnným základním a typickým vlastnostem, ale inovativnímu looku plují po vlnách současných trendy alternativních fotoaparátů.

Pro ilustraci uvedu dva velice silné příklady tohoto střídání kabátů. Prvním je bezesporu legendární fotoaparát Diana F. Její už na první pohled kultovní look připomíná fotoaparáty newyorských bulvárních lovců senzací z šedesátých let minulého století. Spojuje v sobě atraktivní vzhled a základní vlastnosti imperfekce všech fotoaparátů Lomography. Snímky jsou mírně neostré, s nejasnou kresbou a černými okraji. Stejně jako tou bylo u LOMO LC-A, ani Dianu F už dnes samozřejmě neseženete. Lomography začalo vyrábět svou verzi nazvanou Diana F+. Jde v podstatě o neměnný fotoaparát s rozšířeným množstvím příslušenství, které je velmi bohaté. Lze sehnat různorodé tvary a velikosti blesků, filtrů, objektivů či obalů na tento fotoaparát. Pokud chcete zaujmout své okolí netradičním barevným pojednáním či dokonce limitovanými edicemi s tématickým potiskem, tak směle do toho.

Stejně tak je tomu u našeho druhého příkladu, fotoaparátu Holga. Zlý jazykové tvrdí, že jde o krabičku na mýdlo, ze které se čistou shodou okolností stal fotoaparát. Svým barevným plastovým vzhledem spíše než fotoaparát připomíná dětskou hračku. I přesto, že jde o čistě plastový fotoaparát (i čočková konstrukce je vyrobena z obyčejného plastu), jeho fotografické přednosti rozhodně vlastnosti krabičky na mýdlo překračují. Sama jsem se stala jedním z nadšených fanoušků Holgy a projezdila s ní půlku Evropy a rozhodně jsem díky její zářivě žluté barvě přitahovala pozornost nejednoho profesionálního fotografa. Stejně jako Diana je i Holga prototypem lomografické imprefekce vyznačující se hlavně silnou vinětací a lokální neostrostí. Také se k ní vztahuje velké množství příslušenství. Zvláště pak barevné filtry na blesk, který je zabudován v jejím těle. Díky nim lze vytvořit silně halucinogenní atmosféru fotografií odpovídající vzhledu samotné kamery.

Skrze tyto dva příklady jsem se snažila poukázat na inovativnost a schopnost analogové fotografie nestát v koutě, ale i určovat trendy přenášející se do fotografie digitální. Z velké části se tak děje díky jejich designovému “retro” vzhledu.

Ve svém minulém článku jsem zmiňovala hranice mezi digitální a analogovou fotografií. Ty se v současnosti zužují anebo úplně mizí. Jsou tady ale ještě jedny hranice. Neviděné a na první pohled možná neexistující. Hranice rozdělující analogovou zónu. Na jedné straně barikády se nachází profesionální fotografické vybavení a na té druhé, v oblasti našeho zájmu, Lomografie. Byla, je a pravděpodobně i bude sloužit k pobavení party nadšenců, kteří netouží po špičkové fotografii a nepředhání se v lépe vybavených tilt-shift objektivech. Oslovilo je jiné fotografické kouzlo. Založeno na imperfekci. Nicméně obě tyto kategorie lidí prahnou po zjednodušování vlastností jednotlivých kamer. Propojování funkcí a příslušenství. Vše v jednom.

Jako svůj další příklad využiji jeden z nových produktů firmy Lomography. Tím je instantní fotoaparát podobný tomu nejznámějšímu od firmy Polaroid. Jde tak o spojení instantního materiálu a jeho typických vlastností s lomografickou technikou. Výsledné fotografie tak obsahují analogovou imperfekci. Spojení dvou velice podobných zařízení do jednoho, které obsahuje obě fotografické přednosti těchto kamer. Jde ale stále o jedno jediné zařízení.

Není tomu ale tak dávno, co firma Lomography začala vyrábět adaptéry na fotoaparát Diana F+ pro instantní fotografii. Na zadní stěnu Diany se připojí adaptér s instantnímy papíry, čímž jsou obě vlastnosti zachovány. Dva rozdílné produkty se skoro totožnými výsledky.

Něco podobného lze sledovat také u firmy Polaroid, která před několika lety vyvinula adaptér pro iPhone, kterým jste pohodlně mohli vytvářet hmotné polaroidové fotografie přes svůj digitální mobilní telefon.

Čím více inovací přichází, tím více se snažíme zjednodušovat a spojovat vlastnosti a technologie do jednoho jediného zařízení. Lomografie v tomto směru není vyjímkou. Její příběh se tak v současnosti větví a obsahuje také mnoho odboček od hlavní dějové linky. Je ale nutno říci, že u tohoto románu o analogové fotografii v 21. století, se nudit nebudeme. Nestojí totiž na místě a už vůbec ne v koutě.

Odeslat odpověď