Čas od času musí člověk vystoupit ze své komfortní zóny a vyzkoušet něco nového. Dlouho jsem meditoval nad vykročením směrem k širokoúhlé fotografii. Nakonec jsem si vypůjčil starý sovětský panoramatický fotoaparát s poetickým jménem Horizont a vyrazil jsem s ním na území bývalého SSSR – do Gruzie!
Nejsem velký fotografický experimentátor. Políčko kinofilmu má poměr stran 3:2 a moje dvouoká zrcadlovka na svitkový film pracuje s čtvercovým formátem 1:1. To mi nějakou dobu stačilo. Samozřejmě jsem věděl o existenci panoramatických fotoaparátů, ale říkal jsem si, že to není nic pro mě. Na mé cestě k panoramatickým pokusům byly dva zásadní body. Prvním bodem, kdy se probudil můj zájem o širokoúhlé formáty, bylo to, že jsem začal víc zajímat o kinematografii. Druhým impulzem bylo shlédnutí dokumentárního filmu Koudelka fotografuje Svatou zemi. Jedna věc je si o panoramatické fotografii něco přečíst a něco jiného je vidět v praxi skutečného mistra.
Netrvalo dlouho a začal jsem si pohrávat s myšlenkou, že bych si také pořídil nějaký ten panoramatický aparát a celou tu věc bych si vyzkoušel. První problém, na který jsem narazil, byly vysoké ceny fotoaparátů. Za ideální jsem považoval Hasselblad X-Pan, jenomže ten za poslední 2 roky objevili mladí kreativci ve Spojených státech a díky tomu se jeho cena více než ztrojnásobila. Další možnost je samozřejmě Fuji 617, kterou používá i Josef Koudelka. Ten ale stojí s jednimým objektivem kolem padesáti tisíc a na jednom filmu máte navíc jen 4 snímky, což není ideální. Taky potřebujete velkoformátový zvětšovák, abyste výsledné snímky vůbec dostali na papír. Naštěstí je tu ještě další možnost. Sovětský fotoaparát Horizont.
Tento téměř zapomenutý hrdina studené války používá standardní kinofilm, na který pořídí 21 snímků formátu 24x58mm. To umožňuje zvláštní otočný objektiv 28/2.8, který exponuje filmy natažený po obloukové dráze, aby omezil zkreslení. Jedná se vlastně o analog japonského fotoaparátu Widelux. Mám štěstí, že mezi mými kamarády se pár Horizontů potuluje, a tak jsem si jeden vypůjčil a vyrazil do světa. Horizont má svoje mouchy. Například to, že tuze rád trhá filmy. Tomu jde ale naštěstí předejít pečlivým zakládáním filmu a opatrnou manipulací s převíjením. Z prvních tří filmů jsem tak natrhl jenom jeden. Potom jsem nafotil dalších dvacet dva filmů bez problému. Hledáček aparátu je překvapivě dobrý a má vestavěnou vodováhu. Ve chvíli, kdy nedržíte aparát naprosto vodorovně a svisle ve všech osách, musíte počítat s naprosto epickým zkreslením všech linií. Ostření závisí na zvolené cloně, ale při F16 máte zaostřeno od jednoho metru do nekonečna a to by mělo většině lidí docela stačit.
Velká chvíle mé prozatím krátké panoramatické kariéry přišla s letošní dovolenou v Gruzii. Kam jinam by měl člověk vzít Horizonta než na Kavkaz? Táhl jsem s sebou tedy čtyři fotoaparáty – samozřejmě včetně Polaroidu – a přes třicet kazet filmu, ale to není u mě nic neobvyklého. Horizonta jsem nosil poctivě a během pobytu jsem spotřeboval všechny filmy, které jsem si pro něj připravil. Pravda, spoustu záběrů jsem pořizoval dvakrát nebo třikrát, abych měl jistotu správné expozice a kompozice. Kompozice panoramatického formátu není jednoduchá – máte téměř dvakrát tak široké políčko filmu a napasovat všechny elementy fotografie do nějaké harmonie opravdu není otázkou pár vteřin. I proto se panoramatické aparáty hodí spíše pro pomalou a metodickou krajinářskou práci.
Po návratu jsem panoramatické filmy nechával s vyvoláním až nakonec. Nejdřív jsem chtěl zpracovat standardní kinofilmy. Potěšující bylo, že občas nespolehlivý Horizont fungoval. Filmy byly správně exponované, neprojevily se na nich žádné light-leaks a podobné negativní efekty, které občas doprovázejí fotoaparáty z bývalého Sovětského svazu. S tím, co jsem většinou vyfotil jsem byl spokojený už méně. Zatímco s formátem 3:2 nebo 1:1 už mám kompozici celkem v oku, s panoramatickým aparátem jsem byl viditelně pořád trochu nejistý. Nakonec ses ale pár dobrých fotografií našlo. Takže i když jich nebylo tolik, kolik bych si představoval, pořád je to o pár dobrých fotografií víc, než jsem měl na začátku.