Eliška Kyselková, absolventka ateliéru reklamní fotografie ve Zlíně, patří mezi nejmladší profesionální fotografy u nás, a přitom už má za sebou práce, které bychom jí mohli všichni závidět. Fotila pro brněnskou vilu Tugendhat, Adidas nebo Toni & Guy, její práce byly otištěny v časopisech Vogue, Dolce Vita a dalších… a navíc i ona fotí na Polaroid!
Rozhovor jsme s Eliškou vedli už v roce 2013, kdy vystavovala u nás v Polagraphu. Od té doby se jistě mnoho věcí na Eliščině fotografické dráze změnilo, a tak není úplně aktuální. I tak je ale rozhovor plný postřehů, které vás jistě inspirují, a byla by proto škoda ho do našeho nového magazínu ze starého webu nepřenést.
Jak ses jako módní fotografka, která musí využívat dokonalou techniku, dostala k focení Polaroidem? Kdy ses s ním poprvé setkala? Co tě na tom zaujalo?
K focení Polaroidem jsem se dostala díky školnímu úkolu Medailon osobnosti. Chtěla jsem zkusit jinou techniku než všichni ostatní. Polaroid mě ale vždy zajímal pro svou podstatu. I když se jedná o filmový materiál, výsledek je rychlý a jedinečný. Každá fotografie je originál a má v sobě úžasnou atmosféru.
Studuješ fotku na UTB, která je Polaroidům docela nakloněná 😉 Věnujete se tedy instantní fotografii i ve škole?
Ve škole přímo tolik ne, ale díky spolupráci školy s Impossible Project a s PolaroidLove jsme si mohli zkusit fotografování s Polaroidem i na školním workshopu v továrně Novesta a byla to skvělá zkušenost.
Když už jsme u té školy, co fotografické školy obecně – v čem je podle tebe jejich přínos? Co si myslíš o úrovni fotografických škol u nás?
Myslím, že fotografická škola vede fotografa určitým směrem, ale stejně vždy záleží na jednotlivci, jak na sobě pracuje. Nepochybně je to ale příležitost naučit se nové techniky a styly, získat kontakty a být v dění.
Fotíš asi převážně digitálně, nebo zkoušíš mimo Polaroidu i další techniky? Kinofilm asi určitě, ale co třeba větší formáty apod.?
Zkouším všechno možné. Kinofilm zase tolik ne, ten používám jen při cestování nebo nějakých akcích pro dokumentování mého života a okolí. Ráda ale fotografuji na Hasselblad a nyní si zkouším více hrát i s velkoformátem. Je to úplně jiná práce než na digitál a má své velké kouzlo. Baví mě to napětí zda všechno klapne jak má, a když ano, tak je to pro mě úspěch.
Takže vlastně podobně jako u instantní fotky! Používáš Polaroid EE66. Baví tě, nebo zkoušíš i další typy? Zkoušela jsi třeba i polaroidback na Mamyiu, nebo třeba na 4×5?
Vybrala jsem si ho kvůli ceně a filmu, na který je stavěn. Je to film od Fuji, který je jedním z nejlevnějších polaroidových materiálů a jedním s nejvěrnějším podáním obrazu. Mám ale i Instax, který si beru také hlavně při cestování. Je rychlejší než EE66 a má i blesk – u něj mi ale vadí, že nejde vypnout. Jinak moc bych chtěla fotit na čtvercový formát filmu, ale ještě jsem se nerozhoupala koupit fotoaparát. Polaroidback na 4×5 jsem zkoušela při focení architektury v rámci toho školního workshopu.
Prozraď nám nějakou svoji inspiraci, oblíbené autory a podobně. Jak vůbec vznikají tvoje nápady, jak zakázky/volnou tvorbu realizovat, jak je pojmout atd?
Inspirace přichází ze všech stran. Ať už se jedná o film, fotografii nebo svět kolem. Někdy mě napadnou dobré věci i ve snech. Co se týče zakázek, snažím se klienta vždycky nějak nasměrovat k mému nápadu. Při vymýšlení konceptu fotografie vycházím z daného produktu a od toho se pak odvíjí myšlenka na fotografování.
Jsi asi nejmladší fotografka, která si může zaplnit portfolio takovýma peckama jako třeba Toni and Guy. Hraje ten věk vůbec nějakou roli? Je to výhoda/handicap?
Jak kdy 🙂 Setkala jsem se s oběma případy. Například před focením Karla Rodena pro Českou Zbrojovku se dělalo nejprve “předfocení” s cvičným modelem pro zkoušku lokace, světla a póz. Klient byl u focení a mluvil mi do toho, v jakém úhlu mám fotografii vyfotit apod. Tak jsem si sundala fotoaparát z krku, řekla jsem mu ať si to zkusí, a když zjistil, že úhel, který požaduje, nejde vyfotografovat, začal mi více věřit. Člověk si někdy musí vydobýt důvěru a pak to jde.
Takže poznatek č.1: chce to trošku zdravé drzosti 😉 Jaký druh zakázek tě tedy nejvíce baví?
Hodně si cením spolupráce s návrháři. Asi nejlepší pocit mám z focení s návrhářkami Terezou Otáhalíkovou a Denisou Dovalovou, se kterými jsme fotily sérii Evil Twin Collection. Nejenže fotografie vyšly dobře, ale celé focení probíhalo ve skvělé atmosféře. Navíc se sešel výborný tým, takže byla radost pracovat.
A co volná tvorba – máš na ní vůbec ještě čas a děláš na něčem?
Volnou tvorbu střídám s tvorbou komerční. Čas na ni mám, jen trvá většinou déle, tak je výsledků vidět méně. Jinak módní fotografie je pro mě často i volnou tvorbou, protože v ní také můžu využít zajímavé nápady, lokace apod. Momentálně připravuji soubor pro bakalářskou práci a chystám jeden větší módní projekt.
Zpátky k Polaroidu! Bereš ho jako doplněk svojí digitální tvorby, nebo si dokážeš představit, že bys fotila nějakou zakázku vysloveně jenom na Polaroid? Myslíš, že by o to byl vůbec zájem, nebo že jsou klienti spíš konzervativní, je to nepraktické, drahé nebo se to prostě nehodí?
Většinou beru Polaroid jako doplněk, ale dokážu si představit, že bych fotografovala jen na něj. Zatím jsem ale na zakázku, kde by chtěli fotografie z Polaroidu, nenarazila, ale snad se zadaří 🙂
Dneska to vypadá, jako by to byla doména jenom mladých, ale přesto je tu hromada zkušených fotografů ze staré školy, kteří na Polaroid pořád nedají dopustit nebo na něj aspoň nadšeně vzpomínají. Co si o tom myslíš, je současná popularita Polaroidu spíš módní vlna mezi mladými, nebo má vážně pořád Polaroid smysl i v profesionální fotce?
Myslím, že má určitě místo i v profesionální fotce. Stačí se podívat na polaroidy Helmuta Newtona. Je ale hodně mladých, kteří berou Polaroid jako doplněk. Zase si ale říkám proč ne, aspoň se na blogách a facebooku budou objevovat fotografie opravdu z Polaroidu a ne z digitálu s dodělaným polaroidovým rámečkem…
K focení na film, ať už klasický nebo instantní, je ale potřeba přistupovat trochu jinak než k digitálu, kde můžeš sekat jednu fotku za druhou, takže je pro blogy a Facebook ideální.. považuješ to za nevýhodu, nebo naopak?
Obě techniky mají svoje specifika. Na klasické fotografii, hlavně při focení na velkoformát nebo Hasselblad, se mi líbí ta větší promyšlenost a soustředěnost. Je tu ale větší riziko, že se něco pokazí než u digitálu, kde výsledek hned vidíte.
Tiskneš digitální fotky? Myslíš, že je obecně zase trend mít fotky v tištěné podobě, nebo že je to přežitek?
Určitě je důležité prezentovat se na výstavách, kde fotografie tisknu. Vypadají lépe než v počítači, proto myslím, že to přežitek není a vždy se budou fotografie objevovat i v tištěné podobě. Momentálně chystám nové portfolio, tak už se těším na výsledek.
U nás v Polagraphu budeš mít v červnu samostatnou výstavu módních fotek pořízených Polaroidem. Na co se můžeme těšit? Plánuješ v nejbližší době i nějaké další výstavy svých fotek?
Tak asi hlavně na něco dobrého na vernisáži a snad na zajímavé módní fotografie… 🙂 Jinak v dubnu plánuji výstavu nového módního projektu, ale ještě nechci nic prozrazovat!
Tak prozraď alespoň jakým směrem se teď chystáš vydat…
Chtěla bych stále pracovat na nových projektech a neztrácet elán a chuť vymýšlet nové věci. Mým cílem je fotografování pro módní časopisy, ale přitom stále tvoření výstavních souborů.
Eliška Kyselková
www.eliskys.com