Dlouho očekávaný fotoaparát od Impossible, nazývaný I-1, je už pár týdnů venku a tak je nejvyšší čas podělit se s vámi o naše první zkušenosti a dojmy. Jaká tedy “íjednička” je a stojí opravdu za to?
Zprvu je třeba si v rychlosti zopáknout, co ta I-1 vlastně je a co umí. Impossible svůj nový fotoaparát vyvíjel opravdu dlouho, čekali jsme na něj bezmála tři roky. V předvoji šel InstantLab, jež s novou I-1 sdílí velmi podobný základ, totiž celou spodní část s válci, baterií a systémem vysouvání fotek. Právě na této části InstantLabu pak Impossible postavil i celý fotoaparát (a mimochodem také Pinhole, která vznikla mezi těmito dvěma stroji a ve spolupráci se Supersense).
Jelikož po světě stále běhají tisíce původních Polaroidů, nebyl důvod, aby Impossible vyvíjel další obyčejný kompakt. I-1 se tedy InstantLabu podobá ještě v jednom hledisku – spojuje původní technologii klasického Polaroidu s moderní technologií 21. století. Výsledek? I-1 můžete ovládat přes iPhone, který ji dodá hromadu zajímavých funkcí.
“Designový kousek”
Teď ale k věci – nápad je to zajisté skvělý, ale jak to všechno funguje ve skutečnosti?
Není třeba chodit kolem horké kaše – “íjednička” se povedla. Má svoje mouchy, ale co si budeme povídat, to mají i mnohem dražší fotoaparáty.
Skvěle padne do ruky, matný plast je velmi příjemný na dotek, nic nevrže a vše perfektně lícuje. Na vršku je odnímatelný hledáček, vepředu kolem objektivu upoutá pozornost kruh z led diod, pod ním dvířka, kudy vyjíždí fotky a konektor nabíjení. Součástí moc povedeného balení je i malé poutko na ruku, které snadno přichytíte k zadní straně foťáku. Balení je super, krabičku si rozhodně schováte a na uložení I-1 do police je ideální.
Na fotoaparátu najdete tři tlačítka – spoušť, vypnutí / zapnutí blesku a klasické světlejší / tmavší. V tomto smyslu Impossible pokračuje ve stopách Polaroidu a ovládání se nese na vlně extrémní jednoduchosti. Všechno funguje jak má – když namáčknete spoušť, fotoaparát spolehlivě zaostří pomocí autofocusu. Když ji domáčknete, fotografie plynuje vyjede. Spoušť slouží zároveň jako tlačítko on / off a také jako přepínač mezi dvěma módy – automatickým a Bluetooth. Zároveň vám taky při namáčknutí ukáže stav baterky a při pootočení počet zbývajících snímků. Baterka by údajně měla vydržet na jedno nabití až 20 krabiček filmu, což zní až neuvěřitelně, a nabíjí se pomocí USB zhruba 3 hodiny. Problém však je, že se docela rychle vybíjí když foťák nepoužíváte, a tak vás po pár dnech na dovolené může čekat nepříjemné překvápko v podobě vybitého fotoaparátu. Kabel tedy všude s sebou.
“Polaroid pro 21. století”
Nejzajímavějším je ale samozřejmě ten Bluetooth mód. Do iPhonu (zatím není podpora pro Android, ale maká se na ní) si nainstalujete aplikaci, se kterou se fotoaparát bleskurychle spáruje. Funguje to skvěle a spolehlivě a dokonce můžete být mezitím připojeni i k jiným zařízením, jako třeba k počítači či repráčkům. No a v aplikaci se vám otevře celá šíře dalších funkcí – dálková spoušť, samospoušť, kreslení integrovanou baterkou za pomoci dlouhého času expozice, kreslení barevně rozsvíceným displayem, “odpálení” spouště tlesknutím a především dlouho očekávaný manuální režim expozice.
Ten je asi hlavním tahákem celé I-1, protože kompletně manuální Polaroid na integrální filmy doteď neexistoval. Jistě, můžete namítnout, že je tady MiNT SLR670m. Jenže u ní můžete nastavovat pouze čas závěrky, nikoliv clonu, a tak je její použití v praxi dost omezující. U I-1 máte kontrolu skutečně nad vším, nad clonou, časem, ale i nad intenzitou blesku a zaostřením. Fotoaparát za vás expozici měří a radí vám, jak ho nastavit, takže ovládání manuálního režimu zvládnete levou zadní. Geniální je, že můžete všechno nastavit iPhonem a pak ho schovat do kapsy a už fotit “íjedničkou” s vaším nastavením. Anebo ji můžete umístit na stativ a odpalovat spoušť iPhonem. Záleží jenom na vás. Možností využití je celá řada a myslím, že právě manuální režim je hlavním důvodem, proč po I-1 toužit.
“Hledáček pro zkušenější”
Celá aplikace je velmi povedená, svižná a spolu s fotoaparátem funguje naprosto bezchybně. To se však nedá říci o sundavacím hledáčku. Nápad přichytit hledáček na magnet tak, abyste ho mohli vyměnit za jiný typ, je super. Nicméně hledáček samotný je nepřesný a vyžaduje opravdu jistou dávku cviku a trpělivosti, abyste se s ním naučili zacházet. Ne, že by to nešlo – po pár filmech už ho budete mít v oku a nebude vám jeho obsluha dělat nejmenší problémy. Jenže těch pár filmů není levná sranda. Problém je zkrátka v tom, že musíte počítat s paralaxou (ostatně podobně jako u Polaroidů 600). Jakmile o ní víte, není to problém. Když zapomenete, například u focení portrétu budete mít nad hlavou foceného objektu mnohem více místa, než jste zamýšleli.
Snad se situace zlepší, jakmile Impossible představí další příslušenství a tedy další výměnné hledáčky, z nichž některé snad budou vychytanější. Zatím nevíme jaké konkrétně čekat, ale vzhledem k tomu, že fotoaparát ostří už od 0,2m a právě na bližší vzdálenosti je tento hledáček problematičtější, tipnul bych, že close-up na sebe nenechá dlouho čekat.
“I-1 má styl”
Pokud se tedy s hledáčkem naučíte zacházet, dostanete za necelých osm tisíc jedinečný Polaroid, který má funkce jako žádný jiný. Navíc jsou to funkce, které vás jen tak neomrzí, a které budou postupně doplňovány dalšími (aplikaci bude Impossible průběžně aktualizovat a funkce přidávat). Za podobnou cenu můžete mít SX-70, která je hezčí a luxusnější, ale na druhou stranu ji můžete využít prakticky pouze za hezkého počasí, pouze venku a pouze s plně automatickým režimem. Nicméně i I-1 vás zaujme povedeným designem, rozhodně ji neupřete styl a nepřehlédnutelnost. Navíc je trhákem – každý ve světe Polaroidů o ní ví a nemůže se dočkat, až ji zkusí.
Váháte tedy, který Polaroid si pořídit? Volba je na vás – my si však pořizujeme obojí :-))) Pokud si ale stále nejste jisti, stavte se za námi v Polagraphu a I-1 si kdykoliv naživo prohlédněte.
Impossible I-1 si můžete zakoupit na našem e-shopu za 7.990,- Kč.