Produkt byl přidán do košíku
Produkt byl odebrán z košíku
Objednávka se odesílá, buďte trpěliví.

Solarografie aneb jak zachytit pohyb Slunce

Toto téma bude tak trochu navazovat na můj předchozí článek o zařízení camera obscura. Na tomto nejstarším fotografickém principu je totiž založena i relativně nová fotografická technika zvaná solarografie.

Nápad na vznik solarografu pochází teprve z roku 2001, kdy byla tato fotografická metoda prezentována na mezinárodním workshopu Profile 2002 v Polsku. Této metody se poté ujala finská umělkyně Tarja Tryggová. Solarografii nadále zdokonalovala a realizovala s ní několik projektů, čímž přispěla k rozšíření této jednoduché fotografické metody do celého světa. Jeden z těchto projektů spočívá v rozesílání solarografů dobrovolníkům do celého světa, čímž mapuje krajinu a pohyb Slunce po celém světě.

A na jakém principu tedy solarografie vlastně funguje a o co v ní jde? Už samotný název napovídá, že solarografie je fotografování drah pohybu Slunce při dlouhé expozici. K jejímu zhotovení se používá zařízení zvané camera obscura. Jak si tento fotoaparát zhotovit, naleznete v mém již zmiňovaném předchozím článku, který se dírkovou komorou zabývá podrobněji. Solarografie se zhotovuje na černobílý fotografický papír, který se umístí do dírkové komory. Pak už jen stačí dírkovou komoru umístit na vhodné místo a zahájit expozici. Pořizování solarografie vyžaduje trpělivost, jelikož samotná expozice probíhá několik měsíců. V ideálním případě. Expoziční dobu je možné zkrátit, v tom případě ale nemusí být výsledky zcela uspokojující a to zejména kvůli nízkému počtu zaznamenaných slunečních drah na výsledné fotografii.

Doporučuje se tedy exponovat alespoň měsíc a půl, nejlépe však tři až čtyři měsíce. Během této doby se do černobílého fotografického papíru “vypálí” barevný obraz. Ten zaznamenává dráhu slunce po obloze během expoziční doby. Na fotografii tak vznikne barevný obraz s barevnými čárami na obloze a okolní krajiny. Barevné podání však není reálné. Liší se podle délky expozice, použitého materiálu a dalších faktorů. Dále je potřeba zmínit ještě jednu důležitou a velmi zásadní vlastnost solarografie. Po vyjmutí fotografického papíru je zapotřebí vzniklou fotografii ihned naskenovat. Fotografie totiž vlivem okolního světla velmi rychle zčerná a zničí se. Skenování je zapotřebí provést na první pokus – opakovaným skenováním totiž dochází na takto pořízené fotografii k vytvoření závoje. Čerstvou solarografii lze samozřejmě ustálit, avšak většina fotografů své solarografie neustaluje, ale ihned skenuje. Ustalováním totiž často dochází ke změnám na fotografii. Ta se týká především tonality a kontrastu, někdy také dochází ke ztrátě detailů.

Při zhotovování camery obscury a jejím následném umisťování v terénu je dobré myslet i na to, aby zbytečně nepřitahovala pozornost náhodných kolemjdoucích, pokud ji tedy nemáte možnost umístit na svém soukromém pozemku či veřejnosti nepřístupném místě. V opačném případě může přitáhnout nenechavce, kteří ji ukradnou či s dírkovou komorou při jejím zkoumání pohnou. Cameru obscuru je rovněž zapotřebí zhotovit tak, aby při svých dlouhých expozicích v terénu odolala působení nepříznivého počasí. Zejména proti dešti je zapotřebí použít voděodolného materiálu a utěsnění. Pokud by do camery obscury a následně na fotografický papír pronikla voda, solarografie by byla zničena.

Přestože se solarografie používá k zaznamenávání drah pohybu Slunce, je možné s touto metodou fotografovat i běžné statické snímky. Výsledek je však velmi nejistý a je možné, že objekt bez dostatečného osvětlení, bude na fotografii velmi špatně rozpoznatelný.

Inspiraci pro vaši solární tvorbu můžete čerpat i na těchto mezinárodních solarografických stránkách

Komentář (1)

Odeslat odpověď