Jak fotit ve slabém světle? Dny se krátí, světla ubývá a podzim pomalu přechází do zimy. Často se tak ocitneme v situaci, kdy fotíme v horších světelných podmínkách, ať už náhodou, nebo z vlastního záměru.
Zatažené nebe, podvečerní scény nebo tlumeně osvětlené interiéry mohou být pro film výzvou. Přinášejí totiž riziko podexponovaných či rozmazaných snímků, zvlášť pokud nechceme použít blesk. V následujících odstavcích najdete několik tipů, jak se těmto problémům vyhnout a jak fotit ve slabém světle.
Jak vybrat vhodný fotoaparát
V ideálním případě sáhněte po fotoaparátu s manuálním nastavením expozice, který vám umožní plně ovládat nastavení času, clony a citlivosti filmu. Díky tomu můžete přesně reagovat na dané světelné podmínky. Pokud váš fotoaparát manuální režim nenabízí, hledejte alespoň model se čtečkou DX kódu, která automaticky rozpozná citlivost filmu a podle toho expozici upraví. Všechny vintage fotoaparáty z naší nabídky tuto čtečku mají, takže si s citlivostí poradí samy. U jednodušších automatických fotoaparátů bývá ovlivnění expozice velmi omezené, zejména pokud fotíte bez blesku. V takovém případě je právě volba správného filmu často jediným způsobem, jak výsledný snímek ovlivnit.
Proč záleží na světelnosti objektivu
Kromě samotného fotoaparátu hraje velkou roli i objektiv, především jeho světelnost. Objektiv s vyšší světelností propouští do fotoaparátu více světla, což vám umožňuje fotit s kratšími expozičními časy a předejít tak rozmazaným snímkům. Světelnost se udává pomocí clonového čísla (f) – čím nižší je jeho hodnota, tím více světla objektiv propustí. Příkladem může být pevný 50mm objektiv se světelností f/1,4 (třeba ve spojení s fotoaparátem Canon A-1) nebo objektiv f/2,8 na Yashice T3. Naopak jednoduché kompaktní fotoaparáty často používají objektivy se světelností kolem f/8 až f/11, což ve slabém světle výrazně omezuje možnosti expozice.
Výběr filmu a jeho citlivost
Dalším krokem při focení ve slabém světle je výběr vhodného filmu – právě jeho citlivost hraje klíčovou roli. Tu určuje hodnota ISO, která je uvedena na obalu filmu. Čím vyšší je hodnota ISO, tím citlivější film je a tím lépe si poradí se slabým osvětlením. Z tohoto důvodu se vyplatí sáhnout po filmech s vyšší citlivostí, například ISO 400, 800 nebo i více.
Pokud nemáte k dispozici film s vysokým ISO nebo chcete citlivost ještě zvýšit, můžete využít metodu push. Ta spočívá v tom, že nastavíte fotoaparát na vyšší hodnotu ISO, než je skutečná citlivost filmu – například film s ISO 400 exponujete jako ISO 800, 1600 nebo 3200. Tuto zvolenou hodnotu je však nutné dodržet po celý film, aby jej bylo možné správně zpracovat. Rozdíl se následně kompenzuje při vyvolávání filmu.
Pozor však – tuto metodu lze použít jen u některých filmů, které jsou tzv. expozičně pružné. Více o tomto procesu najdete v našem článku Různé procesy zpracování negativů.
Pokud si nejste jistí, po jakém filmu sáhnout, tady je několik našich osvědčených tipů.
Barevné filmy
– Kodak UltraMax (ISO 400) – univerzální film s realistickým podáním barev. Nejlépe funguje za denního světla, ale dobře si poradí i s umělým osvětlením či bleskem.
– Orwo Wolfen NC500 (ISO 400) – studenější, desaturované barvy. Dobře zvládá standardní i zhoršené světelné podmínky, ideální je však při teplém denním světle.
– CineStill 400 Dynamic (ISO 400) – jemné barvy s teplejšími odstíny a široký dynamický rozsah. Lze exponovat v rozmezí ISO 200–800, při push procesu zvládne až ISO 3200.
– Kodak Portra 800 (ISO 800) – realistické podání barev a vynikající zobrazení pleťových tónů. Vhodný i pro push proces.
– Candido 800 (ISO 800) – vysoká citlivost, syté, spíše chladnější barvy.
– 8Hundred Film (ISO 800) – vysoká citlivost, syté barvy laděné do teplejších odstínů.
Černobílé filmy
– Fomapan 400 (ISO 400) – klasický černobílý film s viditelným zrnem, ostrý a kontrastní.
– Kentmere 400 (ISO 400) – univerzální film s jemným zrnem i kresbou, velmi podobný Ilfordu PAN 400.
– Ilford HP5 Plus (ISO 400) – jemné zrno, vysoká ostrost, výrazná pružnost. Dobře snáší pushování.
– Ilford XP2 Super (ISO 400) – výrazně pružný, podobný HP5, ale vyvolává se barevným procesem C-41.
ISO, clona a čas: co ovlivní expozici
Správná expozice je klíčem k úspěchu nejen při focení za slabého světla. Ovlivňují ji tři faktory – clona, čas a citlivost filmu (ISO). Společně tvoří tzv. expoziční trojúhelník.
Clona určuje, kolik světla projde objektivem. Nižší clonové číslo (např. f/2,8) propustí více světla a umožní vám fotit i tam, kde je ho málo. Počítejte ale s menší hloubkou ostrosti.
Expoziční čas říká, jak dlouho dopadá světlo na film. Dlouhý čas zachytí víc světla, ale zvyšuje riziko rozmazání pohybem, proto se při focení z ruky doporučuje volit alespoň 1/125 s nebo rychlejší, např. 1/250 s.
ISO je u analogové fotografie dané filmem, jak bylo zmíněno výše, a během focení jej nelze měnit. Pokud tedy očekáváte slabé světlo, sáhněte po filmu s vyšší citlivostí už při jeho výběru.
Praktické doporučení
Jak tedy fotit ve slabém světle? Když fotím za špatných podmínek, nastavuji fotoaparát tak „otevřeně“, jak to jen situace dovolí:
– clonu stáhnu na nejnižší dostupnou hodnotu,
– expoziční čas volím co nejkratší, který mi ještě vyhovuje pro fotografování z ruky (obvykle 1/125 s, šikovnější fotografové udrží i 1/60 s)
– a spoléhám se na film s vyšším ISO nebo využiji metodu push.
Tohle je jednoduchý a spolehlivý výchozí bod pro většinu situací. Pokud však máte k dispozici opravdu slabé světlo a výše uvedená nastavení nestačí, použijte blesk. Na krátkou vzdálenost dodá scéně dostatek světla a pomůže zabránit podexpozici.
Vybavení, které vám pomůže
Stativ
Stativ se hodí zejména při delších expozičních časech nebo při použití režimu Bulb. V kombinaci se samospouští nebo kabelovou spouští minimalizuje chvění fotoaparátu a umožní získat ostré snímky i při velmi slabém osvětlení. Je ideální pro statické scény, jako je krajina nebo architektura, ale zároveň umožňuje experimentovat s pohybem při dlouhých expozicích.
Expozimetr
V horších světelných podmínkách může být vestavěný expozimetr nepřesný nebo nemusí být k dispozici vůbec. Externí expozimetr nebo aplikace v telefonu vám pomohou scénu přesně změřit. Pokud expozimetr nemáte, můžete se orientačně řídit i jednoduchým pravidlem Sunny 16, které pomáhá odhadnout expozici bez měření.
Nebojte se experimentovat
Ať už budete postupovat podle těchto doporučení, nebo se jim naopak záměrně vzepřete, pamatujte, že film občas odmění právě odvahu riskovat. I rozmazaný snímek může mít větší sílu než technicky dokonalá fotografie. Nebojte se proto občas pravidla porušit a experimentovat. Pokud si ale stále nejste jistí jak fotit ve slabém světle nebo jak začít, stavte se u nás v Polagraphu, rádi vám poradíme.