Návštěvou Fotograf Gallery se nyní můžete z centra Prahy rychle přenést do diametrálně odlišného časoprostoru a poměrů. Jedna výstava vás katapultuje do pulzujícího nitra squatu v severovýchodní Ostravě, druhá výstava pak do momentů nezřízené vášně, kdy místo ztrácí význam a čas se zastavuje. Společnými “hashtagy” těchto paralelně probíhajících výstav by mohlo být “hodně punku”, “hodně vína”, “hodně večírků” a “ještě více vína”.
“Spodní a víno”
Výstava “Spodní” dává prostřednictvím fotografií pořízených ostravskou rodačkou Zuzanou Šrámkovou nahlédnout do zapomenutých městských zákoutí. Ulice Spodní pravděpodobně nebude vaší cílovou lokalitou při návštěvě Ostravy, jelikož k procházce po této “nehostinné” části uzavřené mezi dálničními tepnami prostě není důvod. A právě v těchto končinách se před pěti lety usídlila skupina několika mladých lidí a rozhodla se založit jakýsi squat. Zuzana byla u toho.
A jaký byl hlavní důvod pro založení takové komunity? Především ušetřit za víno. Pořízené fotografie jsou důkazem, že vína se ušetřilo dost pro všechny, a tak si na večírcích láhev mezi sebou předávali aktivisti, hudebníci, sluníčkáři i punkeři. Hudební koncerty, následné divoké večírky a další bizarní momenty uvnitř komunity mohou pro někoho představovat alternativní životní styl evokující určitou exotiku. Pro Zuzanu se ale tato “exotika” stává denním chlebem, kterou svým levným kompaktem jakoby ledabyle zaznamenává. I přes to, že některé snímky zachycených situací dávají tušit jejich pozdější divokou eskalaci, většina vystavených fotografií není nijak “explicitně vulgárních”. Naopak, fotografie Šrámkové by mohly představovat útržkovitý pocitový deník, kam autorka impulzivně zachytila detail výrazu tváře, který ji pobavil, či “zátiší” každodenních objektů na stole, když se u něj sešla v bizarní situaci s přáteli.
“Triumf zničení”
Naopak o velmi explicitně výrazných fotografiích můžeme hovořit v případě polaroidů Edgara Schwarze na výstavě “Triumph der Zerstörung” (Triumf zničení). Schwarz, který žil také v Ostravě a pohyboval se v podobných společenských kruzích jako Šrámková, je spíše znám pro svou hudební tvorbu a působení ve skupinách Schwarzprior a Wolf Trap. Vybrané polaroidy z delšího časového období a různých míst tvoří intimní zpověď Schwarzova životního stylu, který se pojí jednak s jeho profesí a zároveň představuje uvědomělou volbu života s divokými večírky a intenzivními vztahy. Právě vztahy, láska a intimita jsou stěžejní linií pro Schwarzovu tvorbu.
Centrem zájmu jeho fotografií je především žena, se kterou má Schwarz poměr, a vzniklá vzájemná intimita a intenzita jejich poměru, která je často demonstrována extrémní explicitností sexuální “interakce”. Tyto velice subjektivní fotografie, na kterých figuruje často sám Schwarz, pak také doplňují polaroidy zachycující divoké večírky a ještě divočejší rána v jeho kruhu přátel.
Obě dvě výstavy kromě podobné tematiky, časté neostrosti či kompoziční nedokonalosti pojí také jakási upřímnost a laskavost vybraných drobných momentek, ať už jsou drsné, vulgární či vtipné.
Pokud byste po demonstraci tohoto divokého a nepředvídatelného života měli chuť na “uhlazenější“ fotografii, kde se při pořizování snímku kompozice a obsah dostávají do popředí zájmu, zajděte si do sousední galerie Školská 28, kde probíhá výstava “Pravděpodobný příběh Františka Čápa”. Výstava prezentuje tvorbu mladého významného československého režiséra ze čtyřicátých let, který na svých černobílých snímcích zachycuje momenty a herecká zákoutí, kde bylo plno krásných upravených dam s loknami a pánů s pomádou.
Fotograf Gallery
Školská 28
www.fotografgallery.cz